Jdi na obsah Jdi na menu
 

Nádrž s významem pro hanácké lány

10. 1. 2011

s_zava.jpgŠkody za více než 60 miliard korun, padesátka zmařených životů, přes dva tisíce zničených domů, zpustošená města a obce, zničená nebo vážně poškozená infrastruktura, o škodách na lidské psychice nemluvě. Takový otisk v dějinách České republiky zanechal červenec 1997, kdy se záplavová vlna rozlila po Moravě, Slezsku a části východních Čech.

Ač povodeň, jedna z největších na území ČR vůbec, do života tisíců lidí vnesla pouze beznaděj a bláto, na mnohých místech probudila tamní samosprávy z letargie, ze zdání, že za čtyřicet let komunismu je člověk pánem přírody. Až po opadnutí velké vody se začalo pracovat, ne však všude, na čištění koryt řek a potoků, zhotovení povodňových a evakuačních plánů, opravách výstražných systémů, modernizaci techniky a také na výstavbě nových opatření. Čechy byly o pět let později na povodeň podobného rozsahu připraveny podstatně lépe.

Co se týče Hřebečska, rozlily se v létě 1997 všechny tři významné toky – Moravská Sázava, Svitava i Třebůvka, protože jsou ale všechny přítoky jiných, větších řek, přilévaly onoho pomyslného oleje do ohně již mimo sledované území. Přesto si velké vody „užili“ například obyvatelé Svitav nebo Lanškrouna a okolí.

Po opadnutí vody se také na Hřebečsku začalo rokovat o nejrůznějších opatřeních, jak zmírnit dopady podobných situací do budoucna. Na rozdíl od Troubek nad Bečvou, které tehdy povodeň téměř smetla z mapy a vloni na tom byly jen o chloupek lépe, se toho v okolí Hřebečovského hřbetu více udělalo, než namluvilo. Povodí Labe například vybudovalo soustavu čtyř poldrů na říčce Třebovka a jejích přítocích, taktéž opravilo hráz největšího rybníka u Opatova, Hvězdy. Město Svitavy se zase na přelomu tisíciletí vrhlo na čištění a úpravy koryt Svitavy a Lačnovského potoka, také k vytěžení nánosů v rybníku Rosnička a mohli bychom pokračovat.

meandry Mor. Sázavy, foto: pmo.cz

Největší protipovodňovou stavbou je poldr Žichlínek, který Povodí Moravy vybudovalo na Moravské Sázavě v letech 2006-2008 a který má při povodních takového rázu, jako byly ty v roce 1997, ochránit města a obce podél řeky Moravy až k Olomouci, neboť Moravská Sázava je v této oblasti nejvýznamnějším přítokem.

Prozatím suchá nádrž u Žichlínku, která má zadržet až 5,9 milionu metrů krychlových vody na zátopové ploše 166 hektarů, „ostrým testem“ neprošla, její výstavbou ale bylo revitalizováno území, kde se v minulosti rozkládaly zelené louky okolo klikatící se řeky a přitékajícího Lukovského potoka. V 80. letech minulého století však byly oba toky napřímeny a louky rozorány do družstevních polí. Během stavby tak došlo k napravení těchto zásahů, vznikly zde nové mokřady, tůně a jezírka, mezi kterými meandruje řeka, část poldru byla zalesněna. Než tu bude příroda po letech velkovýrobního útisku znovu žít vlastním životem naplno, bude to ale ještě chvíli trvat.

Dominantní a hlavní stavbou žichlínecké retenční nádrže je přes půl druhého kilometru dlouhá sypaná zemní hráz, která z velké části kopíruje směr silnice z Rychnova na Moravě do Žichlínku. Hráz má v nejvyšším bodě 7,6 metru, bylo na ni užito 320 tisíc metrů krychlových zeminy a její povrch je zatravněn, koruna zpevněna. Součástí hráze je samozřejmě trvalá výpust, která nijak nebrání běžnému průtoku vody v řece, na výpust navazuje 160metrový bezpečnostní přeliv jako ochranný prvek před protržením hráze při naplnění nádrže.

 autor: j. culik, foto.mapy.cz

Poldrem prochází železniční koridor Olomouc – Česká Třebová a nádrž dělí na větší jižní a menší severní část. V jednom místě vede dráha po tzv. inundačním mostě, který tak vytváří spoj mezi oběma částmi poldru a zároveň tím snižuje nebezpečí poškození náspu železnice, který je navíc chráněn ještě menšími hrázemi podél trati. Most, který se na první pohled jeví jako zbytečný, byl z hlediska technické náročnosti nejsložitějším prvkem celé nádrže a podle serveru mosty.cz také vůbec prvním železničním mostem u nás postaveným tzv. integrální metodou, kdy je nosná konstrukce mostu propojena s opěrami.

Poldr u Žichlínku je největší retenční nádrží v České republice a patří k největším ve střední Evropě, jeho budování si vyžádalo náklady ve výši téměř 300 milionů korun. V blízké budoucnosti by ho měl ale o tento primát připravit dlouho diskutovaný poldr u Teplic nad Bečvou, který by tak se svými téměř šesti tisíci hektary byl „ochrannou rukou“ i nad nešťastnými Troubkami.

Martin Višňa

Zdroje: zichlinek.eu, casopisstavebnictvi.cz,

aktualne.centrum.cz, wikipedia, mosty.cz

Foto: obec Sázava, foto.mapy.cz (J. Culík), pmo.cz

 

Náhledy fotografií ze složky Povodně 1997

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář