Vítejte na webu zaměřeném na kraj na pomezí Moravy a Čech, jenž v první polovině 20. století dostal od osudu ránu pod pás, kraj, který před šedesáti lety vyměnil většinu obyvatelstva a kde zůstala jen pošramocená historie bývalého největšího německého jazykového ostrova v Československu. Snad pro vás čtení těchto stránek nebude ztrátou času a snad vás i k "něčemu" inspirují.
Martin Višňa, autor
Výběr z obsahu
Seriál SEDM DIVŮ HŘEBEČSKA
Sedmidílný seriál představuje ty největší zajímavosti regionu, jednou z nich je ostatně samotný Hřebečovský hřbet prošpikovaný důlními štolami a opředený tajemstvími, který dal regionu jméno. Další části se pak věnují malebnému kostelíku ve Vyšehorkách, moravskotřebovskému zámku, Zámečku mezi Lanškrounem a Rudolticemi, svitavskému náměstí, poldru v Žichlínku a tunelům, které ne vždy dopravní spojení usnadňovaly.
Odkazy na jednotlivé části: 1/7 - 2/7 - 3/7 - 4/7 - 5/7 - 6/7 - 7/7
ŽIDÉ NA HŘEBEČSKU & OSKAR SCHINDLER
Židovské obyvatelstvo netvořilo na Hřebečskou nějak zvlášť výraznou menšinu, přesto se na židovské osídlení v regionu a jeho blízkém okolí dochovalo několik památek, avšak přímo na území Hřebečska to jsou vesměs jen hřbitovní náhrobky. O historii Židů na Hřebečsku si můžete přečíst zde, výčet židovských památek pak najdete tady. Se židovskou tematikou souvisí také světově známý příběh Oskara Schindlera, rodáka ze Svitav, nacistu a podnikatele, který měl zachránit před likvidací více než tisícovku Židů. O něm si můžete přečíst tady.
MORAVSKÁ ZÁPADNÍ DRÁHA
Železniční trať spojující úrodnou Hanou s východními Čechami prochází Hřebečskem od roku 1889, kdy vlakové spojení získaly Moravská Třebová nebo Městečko Trnávka a v Chornicích vznikla železniční křižovatka, ze které vychází odbočka na Jevíčko a dále na Malou Hanou. Od 10. prosince 2011 již ale Chornicemi vlaky neprojíždějí, nádraží osiřelo. Moravské západní dráze, jak se trať původně nazývala, jsme se věnovali hned v několika článcích: o turistických zajímavostech si můžete přečíst zde, o historii zde a tady najdete reportáž z poslední jízdy před ukončením provozu, která vyšla ve Svitavském deníku.
Seriál HŘEBEČSKÁ MÍSTNÍ JMÉNA
Markéta Fišerová, absolventka filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se ve své bakalářské práci zabývala původem jmen měst a obcí na Hřebečsku. O zjištěné poznatky se podělila prostřednictvím třídílného seriálu Hřebečská místní jména. Věděli jste třeba, že jméno obce Krchleby u Mohelnice by mohlo znamenat "osada intrikánů"?
Odkazy na jednotlivé části: 1/3 - 2/3 - 3/3
NÁČELNÍK ESKYMÁKŮ ZE ZÁBŘEHA
Zábřežský rodák Jan Welzl, řečený Eskymo, byl prý předobrazem génia Járy Cimrmana. Z rodného města se dostal až do polárních končin Sibiře a Severní Ameriky, kde žil s domorodci, prodával kožešiny a hledal zlato. Po nedobrovolném návratu do vlasti začal doma vyprávět svůj příběh, avšak srdce a nohy ho táhly zpět do polárních končin, kde také jeho životní cesta skončila. Přečíst si o něm můžete zde.
ZÁCHRANNÉ STANICI PRO VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVÍŘATA ZELENÉ VENDOLÍ!
