Jdi na obsah Jdi na menu
 

Barokní věž knoflíkového hada

28. 12. 2010

Nový-zámek-(Rudoltice)Při cestě vlakem z Olomouce do České Třebové či naopak si nelze nevšimnout na kopci nad obcí Rudoltice bílé věže mezi stromy. Rozhledna? Výkřik „podnikatelského baroka“? S těmito úvahami jste vedle „jak ta jedle“. Ona věž je totiž pozůstatkem mohutného lichtenštejnského barokního zámku, ke kterému však osud nebyl příliš příznivý.

Teď si možná říkáte, co je na tom, vždyť panských sídel vzniklo a časem zaniklo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nespočet. Jenže Nový zámek u Lanškrouna, jak se stavba oficiálně nazývá, či Zámeček, jak se mu říká lidově, měl osud neskutečně krátký a za jeho zánik nemohly války a rabování nebo snad politicko-majetkové pletky mezi šlechtickými rody, nýbrž, stejně jako třeba pražské Národní divadlo, neopatrnost řemeslníků a následně „vyšší moc“.

Zámeček mezi Lanškrounem a Rudolticemi si nechal vystavět jako své nové sídlo namísto staršího nevyhovujícího zámku ve městě (dnes mimojiné výstavní prostory muzea) Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Dědic rozsáhlých lichtenštejnských majetků a významný politik byl mecenášem umění – mimojiné je jeho jméno spojeno také se zámkem v Plumlově na Prostějovsku, zámkem Lednice nebo se čtvrtí Lichtenthal ve Vídni. Zámeček byl vystavěn podle plánu architekta Domenica Martinelliho v letech 1699-1712 a soudě dle dochované kresby třípatrové barokní stavby půdorysu písmena H se čtyřmi rohovými věžemi (viz níže) by jistě dnes byl pevnou součástí turistických bedekrů a itinerářů vyhledávačů barokních skvostů na území Česka. By byl…

 Nový-zámek-u-Rudoltic-(18.-stol.)

Jenže, jak už jsme uvedli na začátku, osud Zámečku nepřál. Již v roce 1714, tedy dva roky po svém dokončení, vinou neopatrnosti řemeslníků, kteří opravovali střechu a okapy, vyhořel. Obnova nenechala na sebe dlouho čekat, avšak v roce 1719 vyhořel znovu poté, co do něj při bouřce uhodil blesk. Po dalším požáru v roce 1754 se Josef Václav z Lichtenštejna rozhodl zbavit této „přítěže“, a tak byla většina zámku později stržena. Zůstala pouze ona, původně rohová, věž, rozsáhlé sklepení a zbytky základových zdí.

Bez využití však torzo zámku nezůstalo. Od roku 1802 v opravené věži dlouhou dobu fungoval hostinec s vyhlášenou kuchyní, zřízený z příkazu knížete Aloise z Lichtenštejna, a sklepy využíval lanškrounský pivovar. V majetku Lichtenštejnů Zámeček zůstal, od roku 1848 už bez zámeckého parku, který byl přeměněn v les, až do znárodnění po druhé světové válce, následující roky pak pro něj znamenaly na chvíli různorodé využití (hospodářské nebo jako klubovna Junáka), avšak od 70. let už jen chátrání a pomalou, ale jistou definitivní zkázu.

 

Až v roce 2005 začala nákladná rekonstrukce zámku. Postupně byla zajištěna statika stavby, nové zastřešení, nová okna, fasáda a opravy vnitřních dispozic. Slavnostně zpřístupněn veřejnosti byl Zámeček 7. července 2007, pro snad magickou hru čísel v 7 hodin a 7 minut.

Zámeček je nyní opět vyhledávaným turistickým cílem, přes sezonu se tu koná řada kulturních akcí, od hudebních koncertů po vystoupení historických skupin, v provozu je ve věži kavárna a v dalších patrech zájemci naleznou výstavní prostory. A čas od času také Zámeček přiláká smysly a mysl veřejnosti něčím neobvyklým. Jako například začátkem loňského roku „záhadou tajemného kruhu“, kdy u věže roztával v jednom místě sníh, za což, jak se později zjistilo, mohl zapomenutý kyblík a poškozené elektrické vedení. Anebo ambiciózním projektem delfinária, který před časem představil majitel Zámečku, architekt Přemysl Kokeš. Anebo třeba rekordně dlouhým knoflíkovým hadem, který v nadcházejícím roce ještě poroste…

Martin Višňa

Zdroj: novyzamek.info

Foto: novyzamek.info, tatenice.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář