Jdi na obsah Jdi na menu
 

Ludwig Vincenz Holzmeister

22. 9. 2012

l_v_holzmaister.jpg

Začátkem příštího roku uplyne rovných 90 let od chvíle, kdy v New Yorku zemřel moravskotřebovský rodák Ludwig Vincenz Holzmeister. V rodném městě sice trvale žil pouhých sedm let, přesto v jeho historii zanechal nesmazatelnou stopu v podobě muzea a sbírek z jeho cest, v nichž dominuje již celé století mumie egyptské princezny Hereret.

Počátky muzea v Moravské Třebové lze najít v roce 1872. Tehdy byl založen spolek pro další vzdělávání obchodnického a živnostnického stavu, který si jako jeden z cílů předeslal také vybudování muzejní sbírky. Holzmeisterovo jméno však tehdy v činnosti muzea ještě vůbec nefigurovalo. Ludwig, narozený v roce 1849, v té době měl americké občanství a před sebou kariéru obchodníka, tak jako jeho otec Alexander nebo strýc Josef Wondra. Právě ten po krachu podniku ve Třebové vycestoval za štěstím do Ameriky a Ludwig jeho směr po ukončení studií a získání praxe v Rakousku následoval. Nejprve byl společníkem ve strýcově firmě, která se zaměřovala hlavně na dovoz rukavic, v roce 1896 už coby podruhé ženatý (nebyl žádný proutník, první žena zahynula krátce po svatbě na moři při ztroskotání lodi) podnik převzal a také rozšířil o řadu poboček.

Avšak vedení firmy asi pro něj nebylo to pravé ořechové, byť rukavice byly tehdy in a díky nim zbohatl. Po čtyřech letech v čele předal podnikové kormidlo svému švagrovi a začal plánovat cestu kolem světa. Vydal se na ni v roce 1902, přičemž ještě předtím navštívil rodnou Moravskou Třebovou, kde slíbil obohacovat muzejní sbírky o zajímavé exempláře ze svých cest. A jak slíbil, tak činil – postupně zasílal umělecké předměty různého druhu z Japonska, Srí Lanky, Indie nebo z Afriky. Když se pak v roce 1904 s manželkou vrátil do Evropy, byl pevně rozhodnut třebovskému muzeu finančně dopomoci k nové budově, aby mělo kam všechny artefakty umístit. Už předtím přitom do města zasílal peněžní dary a zakládal zde různé nadace (pro sirotky aj.), avšak výhradně pro obyvatele německé národnosti.

holzmeisterovo-muzeum.jpg

Muzejní vila, kterou můžeme ve Svitavské ulici obdivovat dodnes, vyrostla podle projektu místního stavebníka Franze Habichera na místě čtyř vyhořelých domů do roku 1906, návrh byl inspirován vídeňským muzeem užitého umění. V době stěhování do nových prostor měly muzejní sbírky na 2300 předmětů, avšak ty věnované Holzmeisterem měly být od ostatních důkladně odděleny, na jeho přání také mělo být, podobně jako výše zmíněné nadace, celé muzeum výhradně německé; mimo jiné zde nesměli pracovat Češi, všechny popisky exponátů byly v němčině atd. Správcem muzea v té době byl Alois Czerny, významný hřebečský historik, který zde sloužil a tu a tam musel Holzmeisterovi v některých věcech ustupovat až do své smrti v roce 1917.

Holzmeister muzeum pravidelně aspoň jednou ročně navštěvoval (naposledy v roce 1912) a nepřetržitě podporoval dalšími exponáty či peněžními dary (roku 1908 založil muzejní nadaci) do vypuknutí první světové války, kdy byla komunikace přerušena. Po utišení válečné vřavy už ale nebyla podpora naplno obnovena, neboť Holzmeistera zklamalo připojení Hřebečska k Československu, navíc s přibývajícím věkem se mu zhoršoval zdravotní stav, kvůli dýchacím potížím ustal s cestováním, a také situace na poválečném trhu byla poněkud jiná než před válkou. Šestnáctého února 1923 pak Ludwig Vincenz Holzmeister zemřel a starost o provoz muzea tak přešla na město, případně dobrovolníky.

hereret.jpg

Sbírky, které moravskotřebovskému muzeu věnoval, však mohou návštěvníci obdivovat dosud, od letoška v upravené a modernizované expozici. Největší pozornosti se těší mumie egyptské princezny Hereret v dvojité rakvi, údajně nejstarší mumie v českých muzejních sbírkách – pochází z prvního století před naším letopočtem. Před sto lety ji Holzmeister koupil v jednom egyptském starožitnictví a pomoci moderní techniky je v současnosti v muzeu k vidění i pravděpodobná „živá“ podoba této ženy, jejíž jméno česky zní Květina.

Vzácnými kousky jsou ale také čtyři japonské samurajské meče, jeden z nich má čepel z 15. století, dále se pak v Holzmeisterově sbírce nachází řada předmětů z Indie (např. alabastrový model Tádž Mahalu nebo vyřezávané hlavy s vlasy z kokosových vláken) či soubor východoasijských nádob. Celkem sbírka někdejšího mecenáše, kterého lze při prohlížení expozice potkat v jeho pracovně, čítá 528 artefaktů, přičemž ale nejde o celou původní sbírku – část předmětů se ztratila nebo byla zničena během druhé světové války a zejména pak během přežívání muzea ve druhé polovině 20. století.

Martin Višňa
Zdroje: muzeummoravskatrebova.cz,

Sdružení přátel Pardubického kraje, Svitavský deník
Foto: muzeummoravskatrebova.cz, MV

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář