Jdi na obsah Jdi na menu
 

Židovské památky na Hřebečsku a v blízkém okolí

20. 3. 2012

Přestože židovské osídlení na Hřebečsku nepatřilo k nějak zvlášť výrazným menšinám, do dnešních časů se i přes nacistické pogromy během druhé světové války a další roky nezájmu a ignorace za totality dochovalo několik připomínek toho, že i v této oblasti Židé žili a působili.

Přímo na Hřebečsku jde přitom hlavně o hřbitovní náhrobky, v těsné blízkosti se ovšem nacházejí loštická a jevíčská synagoga, o nichž si také něco málo povíme. Stejně tak i o dalších stopách Židů v okolí.

Svitavy: torzo židovského hřbitova
svitavy---zidovsky-hrbitov.jpgSvitavy jsou s židovskými osudy spojovány výhradně skrze zdejšího rodáka Oskara Schindlera, který za druhé světové války zaměstnával Židy ve své fabrice v nedalekém Brněnci. Málokdo však tuší, že svitavští Židé měli od roku 1890 svoji samostatnou náboženskou obec a že přímo v centru města stávala až do tzv. křišťálové noci synagoga. Když pomineme zmínky o Davidově hvězdě v expozici místního muzea o Schindlerovi, jako jediná upomínka na někdejší spoluobčany zůstalo torzo židovského hřbitova u rozvodny při výpadovce na Olomouc. Torzo zpustošeného hřbitova bylo v letech 2001-2002 na náklady města Svitavy pietně upraveno a v září 2003 zde byla odhalena pamětní deska stručně připomínající osudy svitavských Židů a náboženské obce. Poloha synagogy v místech dnešního autobusového nádraží není nijak označena ani připomenuta.

Mohelnice: náhrobky na městském hřbitově
mohelnice---zidov.-nahrobky-na-hrbitove.jpgTaktéž v Mohelnici upomínají na někdejší židovské obyvatele pouze hřbitovní náhrobky s hebrejskými nápisy. Najdeme je v samostatném oddělení v areálu městského hřbitova v Družstevní ulici. Významnou vzpomínkou je také pamětní deska bratrů Kurta a Oto Wolfových v Nádražní ulici, kteří v Mohelnici žili a za druhé světové války coby bojovníci za svobodu padli. Kurt jako voják u Sokolova a odbojář Oto byl před koncem války umučen. Mohelničtí Židé neměli vlastní synagogu, k duchovním potřebám však využívali modlitebnu zřízenou v domě číslo 9 na náměstí Svobody.

Brněnec: Schindlerova továrna
brnenec---schindlerova-tovarna.jpgDalší židovská památka, která se nachází na území Hřebečska, již souvisí s aktivitami Oskara Schindlera, který do Brněnce přestěhoval svou krakovskou fabriku. Zchátralý tovární areál, který by podle posledních zpráv mohl být prohlášen kulturní památkou, již šel v posledních měsících z části k zemi. V polovině minulého roku se přitom mluvilo o tom, že by se část fabriky přeměnila na Schindlerovo muzeum a dokonce by součástí jeho expozice byla i rekonstrukce tábora pro vězně-zaměstnance továrny. Myšlenku alespoň malého muzea ani přes demolici továrních hal obec nezavrhuje.

Bělá nad Svitavou: masový hrob židovských vězňů
Při transportu židovských vězňů, nastávajících zaměstnanců nové Schindlerovy továrny, z Polska do pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci umrzlo 42 z nich. Jejich těla byla pohřbena v masovém hrobě za zdí hřbitova v Bělé nad Svitavou. Po válce bylo místo osazeno památníkem s Davidovou hvězdou.

Půlpecen: vila Löw-Beerů
pulpecen---vila-low-beer.jpgSotva několik desítek kroků od brněnecké Schindlerovy továrny stojí vila původních majitelů výrobních prostor, židovské rodiny Löw-Beerů. Ti se usadili na Moravě již v 17. století a zaměřovali se na soukenictví a textilní výrobu, v meziválečném Československu pak patřili k nejvýznamnějším podnikatelům, kteří měli velké továrny především v Brně a Svitávce, ale také právě v Brněnci, přičemž ve Svitávce najdeme také dvě rodinné vily a v Brně je pak s tímto rodem spojena dokonce slavná vila Tugendhat. Vila v Půlpecnu, vsi přiléhající k Brněnci, ale administrativně součásti obce Chrastavec, není tak proslulá, ani veřejnosti přístupná a teoretičtí návštěvníci se o ní vlastně dozvěděli až prostřednictvím nedávné knižní série Slavné vily. Přitom jde o zajímavou ukázku stavby na přechodu mezi secesním dekoratismem a strohým, leč účelným funkcionalismem, přičemž se do současnosti zachovalo velké množství nejrůznějších detailů a stavebních prvků.

Za dalšími přípomínkami někdejšího židovského osídlení již musíme opustit samotné Hřebečsko, ovšem nepůjdeme nikam daleko – v Jevíčku, Lošticích či Úsově stojí dosud dochované synagogy a v těchto místech také nalezneme hřbitovy či případně další stavební objekty. Židovské náhrobky přitom ukrývá také městský hřbitov v Poličce nebo husté stromoví severně od litomyšlské části Lány. Nejvýznamnější židovskou památkou v blízkém okolí je ovšem dochované ghetto v Boskovicích, které bylo sídlem moravského zemského rabína.

Boskovice: sídlo moravského rabína
boskovice---ghetto.jpgŽidovské městečko přimknuté k Boskovicím vzniklo pod tamním hradem (dnes zřícenina) nejspíše v 15. století po vyhnání z Brna, současná zástavba je ovšem mnohem mladší, z většiny pochází z obnovy čtvrtě po ničivém požáru v roce 1823. To ovšem neznamená, že by židovské ghetto nějak ztrácelo na půvabu, ještě v 1. polovině 19. století se Židé snažili maximálně využít každého místa vyhrazené plochy, takže v porovnání se zástavbou přilehlého hlavního boskovického náměstí působí židovské domečky pitoreskně a zároveň nahuštěně. Z významných dochovaných objektů ghetta jmenujme synagogu maior z roku 1639, později přestavěnou a zvětšenou, s ornamentálně zdobeným interiérem, židovské rituální lázně mikve, obecní dům (radnici) nebo dochovanou bránu do ghetta při ústí Plačkovy ulice do Hradní. Synagoga či lázně jsou přístupné v rámci prohlídek ghetta organizovaných Muzeem Boskovicka. Jihozápadně od židovské čtvrti se pak ve svahu rozprostírá hřbitov, jedno z největších židovských pohřebišť na Moravě, o více než dvě tisícovky náhrobků se v rámci svých možností stará Židovská náboženská obec v Brně.

Jevíčko: synagoga a pozůstatky hřbitova
jevicko-zidovsky-hrbitov.jpgPodstatně menší židovská komunita žila v malohanáckém Jevíčku, její čtvrť – dnešní ulice Soudní a Růžová - přiléhá ze severu k Palackého náměstí a v 19. století se do ní řadilo 19 domů. Stejně jako do Boskovic také do Jevíčka Židé přišli po vyhnání z královských měst, ghetto tu bylo vyčleněno po polovině 17. století. Dodnes mu vévodí klasicistní synagoga vystavěná v letech 1792-1794 na místě původní dřevěné modlitebny. Zajímavostí je, že na její stavbu byl využit materiál ze zbořeného farního kostela, který stával poblíž dnešní městské věže. Opravená synagoga dnes slouží jako koncertní a výstavní síň. Také v Jevíčku se dochoval i hřbitov, respektive to, co z něj při silnici na Křenov poblíž mostu tzv. Hitlerovy dálnice zbylo. Na místě hřbitova byl vysazen parčík a dochované náhrobky byly soustředěné do jednoho z jeho rohů.

Loštice: židovská čtvrť se synagogou a hřbitov
lostice-synagoga.jpgJako výstavní prostor slouží od března 2011 také synagoga ve Ztracené ulici v Lošticích, kdy tam bylo otevřeno minimuzeum s expozicí o někdejší zdejší židovské komunitě. Budova s klasicistními prvky pochází z přelomu 18. a 19. století a v posledních letech prochází díky iniciativě občanského sdružení Respekt a tolerance rekonstrukcí, která má někdejší ruinu proměnit v důstojný pomník dřívějším židovským obyvatelům regionu. Součástí synagogální expozice a vybavení přitom jsou dochované dřevěné lavice a vitráže z nacisty zničené olomoucké synagogy. Součástí loštické židovské čtvrti je také budova bývalé sladovny na rohu Ztracené a Palackého ulice. Dochovaný hřbitov, prvně doložený k 1554, se pak rozkládá za domy v ulici Vejmoly a nachází se na něm na 650 náhrobků z 18. a 19. století.

Úsov: čtvrť se synagogou a hřbitov
usov---synagoga.jpgTaké městečko Úsov nedaleko Mohelnice, známé lichtenštejnským zámkem s lovecko-lesnickým muzeem, obývali v dobách minulých Židé. Jejich čtvrť se rozkládá severozápadně od náměstí při silnici na Zábřeh, v 19. století ji tvořila padesátka patrových, dodnes z části zachovaných domů. Mezi nimi vyčnívá nedávno zrekonstruovaná a veřejnosti přístupná synagoga z roku 1784, kde byla k sedmdesát let po tzv. křišťálové noci otevřena expozice o Židech v Úsově a regionu. Ke bývalé židovské čtvrti přiléhá hřbitov založený zde po třicetileté válce, nejstarší z tisícovky náhrobních kamenů pocházejí právě z doby založení hřbitova.

Litomyšl a Polička: židovské hřbitovy
litomysl-synagoga.jpgI ve městech na západ od Hřebečska mají památky na židovské osídlení, v Litomyšli, kde na počátku 20. století žilo přes 200 židovských obyvatel, stávala až do roku 1969 v ulici Bernardka poblíž Smetanova domu synagoga v neorománském-maorském slohu z roku 1910. Její někdejší existenci dodnes připomíná pouze pamětní deska na panelovém domě, který synagogu na břehu řeky Loučné nahradil. Litomyšlský židovský hřbitov ovšem mohou zájemci najít stále, stačí z ulice Na Lánech vyjít uličkou mezi rodinnými novostavbami do polí. Stav hřbitova s necelou padesátkou dochovaných náhrobků, vyjma nedávno opravené márnice, není příliš příznivý, ovšem to se má do budoucna změnit. 83 dochovaných židovských náhrobků a pomník obětem nacismu lze pak najít na komunálním hřbitově na východním okraji Poličky.

Jak se tam dostat?
Bělá nad Svitavou:
souřadnice masového hrobu: 49°38'17,25"N 16°29'18,65"E
Masový hrob leží u obecního hřbitova zhruba ve středu obce. Obcí projíždějí autobusy z Brněnce do Bystrého.

Boskovice:
židovské ghetto: ulice Plačkova, Ant. Trapla, U Koupadel, U Vážné studny, U Templu
souřadnice hřbitova: 49°29'6.159"N, 16°38'57.820"E
web Muzea Boskovicka: www.muzeum.boskovice.cz
Do Boskovic je ideální spojení vlakem ze Svitav s přestupem na motorák ve Skalici nad Svitavou. Možné je také vyrazit autobusem z Moravské Třebové přes Jevíčko a Velké Opatovice.

Brněnec, Půlpecen:
tovární areál: 49°37'26.980"N, 16°31'23.029"E
souřadnice vily Löw-Beer: 49°37'15.597"N, 16°31'24.281"E
Tovární areál se nachází přímo u vlakové zastávky Moravská Chrastová, autobusová zastávka Moravská Chrastová, pošta je nedaleko. K vile Löw-Beer se dá dojít několikaminutovou chůzí po asfaltové silnici směr Chrastavec.

Jevíčko:
židovské ghetto: ulice Růžová a Soudní
souřadnice hřbitova: 49°38'3.837"N, 16°41'56.632"E
Židovská čtvrť se rozkládala za zástavbou severní strany Palackého náměstí, kam příjíždějí autobusy od Moravské Třebové. Hřbitov dostupný pěšky cca 1 km od náměstí po Svitavské ulici směrem na Křenov.

Loštice:
židovské ghetto: ulice Ztracená
souřadnice hřbitova: 49°44'20.979"N, 16°56'21.575"E
web o. s. Respekt a tolerance: www.respectandtolerance.com  
Město známé výrobou tvarůžků je dostupné autobusy z Mohelnice, synagoga stojí cca 200 m západně od náměstí, hřbitov se rozkládá kilometr od centra města směrem na Olomouc, resp. vesnici Palonín.

Litomyšl:
souřadnice hřbitova: 49°53'4.971"N, 16°18'9.825"E
Židovský hřbitov se nachází na katastru městské části Lány v polích za obytnou zástavbou, vede k němu z části asfaltová cesta. S Litomyšlí dobré spojení autobusy ze Svitav.

Mohelnice:
souřadnice hřbitova: 49°46'19.166"N, 16°56'8.691"E
web o. s. Respekt a tolerance: www.respectandtolerance.com  
V Mohelnici je vlakové nádraží na železničním koridoru Česká Třebová – Přerov, městský hřbitov se rozkládá jižně od nádraží, v Družstevní ulici.

Polička: 
souřadnice hřbitova: 49°42'52.654"N, 16°15'18.811"E
Hřbitov se rozkládá při Starohradské ulici na východě města. Do Poličky dobré spojení autobusem i vlakem ze Svitav.

Svitavy:
souřadnice hřbitova: 49°45'33.850"N, 16°29'32.297"E
Hřbitov se rozkládá u výpadovky na Moravskou Třebovou, v těsné blízkosti elektrorozvodny, cca 1,5 km od vlakového nádraží.

Úsov:
židovské ghetto a hřbitov: ulice U Synagogy
web o. s. Respekt a tolerance: www.respectandtolerance.com
Městečko dostupné autobusy ze Zábřeha či Mohelnice, židovská čtvrť severozápadně od náměstí.

Použité zdroje: weby měst, obcí, muzeí, Kronika města Svitavy

Martin Višňa
Foto: popisky a autoři ve fotogalerii

 

Náhledy fotografií ze složky Židé na Hřebečsku a okolí

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář