Jdi na obsah Jdi na menu
 

Po stopách hřebečských hradů

7. 7. 2010
Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.

Středověké Hřebečsko, to byly až do 13. století především hluboké lesy coby přirozená hranice mezi Čechami a Moravou. Kraj, přes nějž vedla trhová stezka z Olomouce do Čech, však začal od poloviny 13. století měnit svoji tvář vlivem rozsáhlé kolonizační činnosti.

Osídlování Svitavska prováděli lokátoři z družiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka, z druhé strany Hřebečovského hřbetu vznikala nová sídla vedle již existujících slovanských osad pod vedením Boreše z Riesenburka, který toto území dostal od krále Václava I. za věrnost. Souvislost s Borešem lze dodnes vycítit ve jménech obcí Borušov či Boršov.

Hrádek na Hřebči / Boršov

Stožár nad hřebečským hradištěmBoreš také založil v lese nad Boršovem jeden z hradů, o nichž si budeme povídat. Stavbu ale dokončil poručník Borešových synů Fridrich ze Schönburgu, který odtud vyjížděl krást a plenit majetek olomouckého biskupství. Těmto výpadům udělala přítrž královská výprava Václava II. v roce 1285, v čele které stál rytíř Záviš z Falkenštejna, a hrad byl pobořen. Později snad ještě znovu ožil, o tom již ale nejsou písemné zprávy.

Stopy po hřebečském hrádku, nazývaném také podle obce pod ním Boršov, jsou stále patrné, byť v jeho areálu stojí stožár vysokého napětí. Hrad byl kamenný, což dosvědčuje množství kamenů v trávě, dominovala mu okrouhlá věž, po které se však nezachovaly žádné náznaky, na rozdíl od valů a dvou příkopů, které hrad oddělovaly od masivu hřbetu a které jsou v terénu patrné.

Jak se tam dostat?

Zřícenina hradu leží na okraji osady Hřebeč nad silničním tunelem pod vedením vysokého napětí.

Udánské hradisko

Fotomontáž s možnou podobou udánské tvrziSnad tvrz stávala v lese mezi dřívější vsí, dnes částí Moravské Třebové, Udánkami a Hřebečovským hřbetem. O zdejším panském sídle se nedochovaly žádné písemné doklady, ani z něj moc nezůstalo, jen nízký nasypaný pahorek obklopený příkopem. Podle archeologů na pahorku stávala do poloviny 13. století dřevěná nebo hrázděná stavba, později pak přestavěná z místního kamene. Na místě byla nalezena keramika z 14. či 15. století.

Jak se tam dostat?

Z Moravské Třebové-Udánek po cestě proti proudu Udáneckého potoka, tedy od města, zřícenina se nachází nedaleko za Udáneckým rybníkem. Pokud jdete/jedete po trase Hřebečských důlních stezek, tak na křižovatce pod haldou odbočit na cestu směrem k městu. Kolem hradiska vede cyklostezka 4029.

Mladějovské hradisko

Rozhledna na Mladějovském vrchuNejsevernějším panským sídlem na Hřebečovském hřbetu byla tvrz na Mladějovském hradisku, někdy také zvaném jako Hradečná či Hausberg, nad Mladějovem na Moravě a zdejším průmyslovým muzeem. Podle místních nálezů mohly hrádek i obec existovat už koncem 11. století, neboť Mladějov je vsí slovanského původu, tedy vznikl před německou kolonizací v 13. století, během níž byl hrádek nejspíše opuštěn. Ovšem stejně jako o Udánkách ani o mladějovské tvrzi nejsou písemné doklady, terénní náznaky prozrazují alespoň rozměry opevněného sídla – plocha oválného tvaru má 63 metrů na délku a 37 na šířku a obepíná ji široký příkop. Kromě terénních pozůstatků turisté na Mladějovském hradisku do nedávna našli ještě rozhlednu - volně přístupný myslivecký posed. Ten tu už však chybí.

Jak se tam dostat?

Na hradisko vedou značené trasy z Mladějova či Helvíkova a také Hřebečské důlní stezky.

Zdroje: Moravskotřebovsko, Svitavsko; hrady.cz

Martin Višňa
Foto: hrebecskedulnistezky.cz, rozhlednyunas.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář