Jdi na obsah Jdi na menu
 

Na návštěvě u konšelů

3. 10. 2011

lanskroun--radnice-ve-20.-letech-20.-st..jpgStejně jako jinde, také na Hřebečsku došlo na konci 15. a v průběhu 16. století k velkému rozmachu měst, se kterým souvisel samozřejmě i růst sebevědomí měšťanstva a jeho snaha k co největší míře nezávislosti na vrchnosti. Symbolem rostoucí městské suverenity a rozkvětu se stávaly radnice, které postupně nahrazovaly institut fojta, panského úředníka, který byl správou daného města pověřen. A dost často radnice právě na místech dřívějších fojtství vyrůstaly – takovým případem je třeba stará radnice v Zábřehu, které se dnes říká podle posledního fojta Tunklův dvorec, ale třeba taková radnice v Lanškrouně byla postavena na volné ploše uprostřed tamního hlavního náměstí.

Označení „radnice“ vztáhneme na následujících řádcích pouze na budovy památné, historicky hodnotné, přestože by se dalo použít i na domy, kam se úřadovny s rostoucí agendou a nedostatkem místa postupně rozšiřovaly. Vybavíte-li si třeba budovu městského úřadu v ulici T. G. Masaryka 25 ve Svitavách, těžko si na ní něco vezmete. Spíše se dostaví ony představy (či zkušenosti?) protivných úředníků, čekání, otravného papírování a pobíhání ze dveří do dveří…

Z radnice galerie a ze zámku radnice

zabreh--stara-radnice.jpg

Zřejmě nejnenápadnější ze starých městských úřadoven na Hřebečsku je výše zmíněná radnice na Masarykově náměstí v Zábřehu, která vypadá jako obyčejný řadový dům, na nějž někdo přistavěl vížku. Nevzhledná šedá tvář staré zábřežské radnice by se však měla v budoucnu změnit. Uvažuje se totiž o navrácení její historické, pozdně barokní podoby. Radnice ale již dvacet let neslouží svému účelu, úředníci se v roce 1991 přestěhovali do prostor téměř sousedního zámku a dochované renesanční radniční interiéry z doby po požáru v roce 1546 slouží jako výstavní síně Galerie Tunklův dvorec. Odkud to jméno? Podle dřívějšího majitele Jiřího Tunkla, který svůj měšťanský dvůr s domem, bývalým fojtstvím, prodal v roce 1455 městu.

S rodem Tunklů je spojena také nová radnice, tedy zdejší zámek, který stojí na místě bývalé tvrze střežící obchodní stezku v údolí Moravské Sázavy. Tunklové na zdejším zámku, tehdy ještě hradě, sídlili a dodnes si můžete prohlédnout jejich znak v průjezdu na zámecké nádvoří. Sídlo pak vlastnili Boskovicové, kteří hrad přestavěli na pohodlný renesanční zámek, a později zde byly lichtenštejnské kanceláře. Od roku 1849 je pak zámek v majetku města.

Věž bez základů

moravska-trebova--radnice.jpgTaké radnice v Moravské Třebové vyrostla na místě dřívějšího fojtství, když jej v roce 1503 zakoupilo město, ovšem až do ničivého požáru o šest let později využívali radní starou, s největší pravděpodobností dřevěnou budovu. Nová, pozdně gotická s hodinovou věží, byla dokončena kolem roku 1520, avšak netrvalo dlouho a město postihl další požár, který si vyžádal novou rekonstrukci zástavby. Radnice tak v polovině 16. století dostává renesanční vzhled, přitom je mimo jiné vybudován zadní trakt s arkádami a sgrafitovou (psaníčkovou) omítkou či nové patro se zdobenými barevnými interiéry zaklenutými bohatými síťovými klenbami. V téže době také vzniká v dnešní pracovně starosty města freska Šalamounův soud. Až teprve roku 1764 byla dokončena osmibokou nástavbou s bání radniční věž, která je zajímavá tím, že vlastně nemá základy a tyčí se nad průchodem mezi radnicí a sousedním domem k farnímu kostelu.

Pozdější úpravy přinesly dominantě třebovského náměstí další patro nebo nové průčelí po požárech v 19. století, nedávno opravená radnice dodnes slouží svému účelu. Kromě této budovy městští úředníci využívají ještě dům v Olomoucké ulici při výjezdu z náměstí směrem na Lanškroun.

Radnice s tureckým půlměsícem

svitavy--stara-radnice-2.jpgRokem 1538 je datována koupě měšťanského domu Michela Dittricha uprostřed táhlého náměstí svitavskou městskou radu, která se dosud scházela po domech purkmistrů – ti mimochodem bydlívali i v sousedním domě U Mouřenína, se kterým je radnice stavebně propojená. Jak radnice tehdy vypadala, lze jen stěží domýšlet, nejstarší vyobrazení města pochází až z roku 1742. Tam má původně renesanční stavba barokní věž, na které už v té době mohl být turecký půlměsíc a hvězda, zvláštnost svitavské radnice, pověstmi opředená upomínka na vpád Turků na Moravu. Zásadní přestavba v duchu klasicismu pak proběhla v polovině 19. století, kdy byl mimo jiné umístěn na fasádu průčelí radnice městský znak.

Budova však nesloužila pouze radním, v běhu času zde byly také úřadovny četnictva, věznice nebo kancelář spořitelny. Koncem 19. století radní začali uvažovat o výstavbě nové, prostornější radnice, avšak k té nedošlo. Nové úřadovny tak představitelům města přinesla až hospodářská krize ve 30. letech minulého století, která těžce dopadla i na rodinu Langrovu, která patřila k nejbohatším podnikatelským rodům tehdejších Svitav. Robert Langer byl nucen rozprodat své podniky a vzdát se také nádherné vily v historizujícím slohu roku 1892 s přilehlým hospodářským zázemím a parkem. Vilu si město v roce 1933 pronajalo a o devět let později definitivně odkoupilo, pracovnu starosty tedy najdete právě v Langrově vile, některé odbory se usídlily také v nedávno opravených hospodářských budovách bývalého Langrova statku. A co stará radnice? Ta dál pozoruje dění na náměstí a pod jejím loubím najdete krámky nejrůznějších obchodníků.

Renesanční dominanta Lanškrouna

lanskroun--radnice-2.jpgNaopak dodnes svému původnímu účelu slouží radnice v Lanškrouně, která, jak jsme již zmínili, jako jediná na Hřebečsku nestojí v řadové zástavbě náměstí, ale přímo v jeho středu, což z ní činí nepřehlédnutelnou dominantu města. A že je co obdivovat. Projekt byl inspirovaný jinými stavby Vratislava z Pernštejna, tehdejšího majitele města – zámky v Litomyšli a Pardubicích. Na dnešním náměstí J. M. Marků tak vyrostla krásná renesanční stavba se sgrafitovou fasádou, dvěma zdobenými kamennými portály a dvojí sedlovou střechou, věž byla přistavěna až později. Tuto podobu však poškodil požár, který nekázní v roce 1622 založili lichtenštejnští vojáci, poté muselo město čelit nájezdům Švédů. Během poválečné obnovy byly na věž umístěny hodiny a zavěšen zvon.

Další úpravy radnice pak prodělávala se zřizováním prostor pro další úřady a instituce – mimo jiné tu byla strážnice, vyučovací místnost, byt pro prvního radního a sídlil tu také třeba okresní soud. Během opravy v roce 1859 dostala radnice novou střechu, s ní ale také došlo k přestavbě průčelních štítů na jednoduchý trojúhelníkový empírový štít. Záhy při vichřici málem přišla o věž, když ji silný vítr naklonil. Původní renesanční podobu včetně štítů, dvojice střech či psaníček na fasádě radnici vrátila až generální oprava, která proběhla v desetiletí 1986-96.

V současnosti se úřaduje také mimo jiné v blízké výstavné budově nám. J. M. Marků 12 v historizujícím slohu z roku 1907, určené původně pro okresní zastupitelstvo, kde sídlí kromě odborů městského úřadu informační centrum a městská policie.

Nenápadný úřad

brezova--radnice-a-kostel.jpgPoněkud zastrčená oproti svým kolegyním je radnice v Březové nad Svitavou. Tísní se mezi školní budovou, která zabrala celou severní stranu Moravského náměstí, a barokním kostelem sv. Bartoloměje, navíc průčelím „kouká“ do rušné hlavní silnice ze Svitav na Brno, o nějaké dominanci nelze moc mluvit, přestože úřadovna disponuje hranolovou nárožní věží. To ovšem neznamená, že není důvod se u ní zastavit a v rámci možností si ji prohlédnout. Radnice má barokní jádro, nynější podobu jí dala přestavba v roce 1912. 

Zajímavostí přitom jistě je rošáda mezi objekty školy a radnice, která této přestavbě předcházela. Původní radnice totiž stála na rohu Moravského náměstí a šlo o jediný dům s podloubím ve Březové. V současné radnici sídlila škola. Jak ovšem přibývalo žáků, vyvstala potřeba nové školní budovy, která nakonec vyrostla na severní straně náměstí, přičemž jí ustoupila i stará radnice a městští úředníci si pro svoje kanceláře adaptovali budovu někdejší školy. A proto je březovská radnice tak zastrčená. 

Mohelnické radniční putování

mohelnice--budovy-mestskeho-uradu-na-namesti.jpg

Na závěr nám zůstaly radniční domy v Mohelnici, stojící na náměstí Svobody. Úmyslně. Jako jediné totiž nemají věže a také je to s nimi trochu zamotané. Původním místem setkávání městské rady bylo v 16. století odkoupené fojtství, které snad stávalo u hradeb a dnes je součástí mohelnického muzea. Nevyhovující prostory si však vynutily adaptaci domu č. 2 na rohu náměstí a Olomoucké ulice. Tady se úřadovalo až do roku 1631, kdy se radní přestěhovali do zakoupeného renesančního domu Jakuba Bruse, bratra mohelnického rodáka a pražského arcibiskupa Antonína Bruse. Brusův dům byl v té době nejvýstavnější budovou ve městě a mezi lidmi se mu říkalo zámeček.

Ale radnice tu vydržela pouze 120 let, když si na protější straně náměstí vyhlédla pro úřadovny další výstavnou budovu, Lokaidův dům, kde původně chtěla zřídit pivovar. Zámeček přitom radní darovali armádě (jako kasárna sloužil do roku 1841) a pivovar si postavili za novou radnicí – mimochodem v jejím přízemí byl hostinec. I odtud se nakonec městští úředníci stěhovali, naposled, když si nechali vystavět na místě zrušených kasáren novou budovu. Dokončena byla v roce 1913 a úřaduje se zde dodnes, kanceláře městského úřadu jsou také ve vedlejším rohovém domě (náměstí Svobody 1), sídlí tu i mohelnické informační centrum. V Lokaidově domě bylo nejprve zřízeno muzeum a dnes v něm sídlí základní umělecká škola.

Jak se tam dostat?

Březová: 

adresa radnice: Moravské nám. 1

přístupná veřejnosti: pouze v úředních záležitostech (po, st)

Lanškroun:

adresa radnice: nám. J. M. Marků 5

přístupná veřejnosti: restaurace každý den, ostatní prostory pouze v úředních záležitostech (po, st)

Mohelnice:

adresa radnice: U Brány 2 (stará)/ nám. Svobody 1 (nová - IC)

přístupná veřejnosti: pouze v úředních záležitostech (po, st, pá)/ IC v otevírací době (po-pá)

Moravská Třebová:

adresa radnice: nám. TGM 29

přístupná veřejnosti: pouze v úředních záležitostech, dvorek zadního traktu se sgrafity a arkádami přístupný z uličky ke kostelu

Svitavy:

adresa radnice: nám. Míru 50 (stará)/ul. T. G. Masaryka 35 (Langrova vila)

přístupná veřejnosti: přízemí v otevírací době obchodů/pouze v úředních záležitostech

Zábřeh:

adresa radnice: Masarykovo nám. 1 (stará)/Masarykovo nám. 6 (zámek)

přístupná veřejnosti: přízemí v provozní době galerie (po-pá)/pouze v úředních záležitostech

P.S.: Že si exteriéry zmíněných budov, které nejsou běžně turisticky veřejnosti přístupné, můžete prohlédnout kdykoliv, snad není třeba uvádět. 

 

Martin Višňa

Zdroje: weby a zpravodaje měst, Vlastivěda Moravská: Moravskotřebovsko Svitavsko, brožura Moravská Třebová

Foto: viz fotogalerie

 

Náhledy fotografií ze složky Radnice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář