Jdi na obsah Jdi na menu
 

Dokola a kolem dlouhého podloubí svitavského

8. 10. 2010

stara-radnice-a-dum-u-mourenina.jpg

Ač se Svitavy nemohou, na rozdíl od okolních měst, pochlubit nějakou opravdu významnou památkou, nejsou místem, kde by turista na alespoň malou zajímavost nenarazil. V téměř osmnáctitisícovém, donedávna okresním městě se například ukrývá jedinečná sbírka prací techniky v muzeu, a to nemluvě o výhodách předlouhého podloubí na náměstí, které jen tak nějaké město nemá. Ale pěkně popořádku.

Start i cíl naší procházky městem bude vlakové nádraží. Přímo od jeho vchodu sejdeme Nádražní ulicí k hlavní silnici a vydáme se podél řeky Svitavy (tedy zatím spíše potoka) ulicí U Tří dvorů, nad níž se tyčí hřbitovní kostel sv. Jiljí a která je místem nejstarší osady na území města. Brzy se ocitneme přímo před centrem Fabrika, nedávno zrekonstruovanou bývalou textilní továrnou, kterých dříve bylo ve Svitavách nepočítaně a díky kterým město získalo přezdívku Moravský Manchester. Fabrika je nyní kulturním středobodem města s velým sálem, restauraci, knihovnou nebo klubovnami. Ulice, na níž Fabrika stojí, sice nese jméno Wolkerova alej, stromořadí ale rozhodně nepřipomíná. Zeleň a posezení ovšem nabízí nedaleký parčík před úřednickými budovami, kdysi rezidencí svitavského podnikatele Sponera. Za jeho vilou se rozkládá příjemný park s fontánou, přístupný ve návštěvních hodinách.

Z parku se vydáme za vůní pečiva - podél objektů pekáren projdeme ulicí Milady Horákové a ulicí Tyrše a Fügnera se necháme vyvést na širokou ulici T. G. Masaryka, po jejíž jedné části vede silniční průtah městem, ale která také skýtá některé zajímavosti. Prostředkem ulice se táhne odpočinkový a zelený pás s lavičkami, sochou rudoarmějce před obchodní akademií a o kus dál sochou Osvobození. V jejím místě lemuje ulici z jedné strany dřívější vila podnikatele Sigmunda z roku 1871 (dnes komerční prostory) a ze strany druhé majestátní budova základní školy s vížkou, na kterou navazuje komplex dřívějšího kláštera Milosrdných sester. A za ním, na rozcestí poličské a litomyšlské výpadovky, stojí Langrova vila, dnešní sídlo městského úřadu, k němuž přiléhá udržovaný park Jana Palacha, ideální místo k odpočinku (třeba posezení v moderní kavárně O. Schindlera) se sochou Mateřské lásky, kterou nechal zhotovit zdejší rodák V. O. Ottendorfer na počest své matky, a pamětní deskou Oskara Schindlera, taktéž rodáka, který před smrtí zachránil během II. světové války na 1100 Židů. Jeho rodný dům stojí hned naproti v Poličské ulici.

ObrazekTzv. českou čtvrtí, kde se do roku 1945 soustředilo v německých Svitavách české obyvatelstvo, se vrátíme Dvořákovou a Palackého ulicí k silničnímu průtahu a podchodem se dostaneme přímo do centra města - na náměstí Míru, které je význačné svou délkou a hlavně podloubím, které je druhé nejdelší v celé republice a které třeba ve špatném počasí poskytuje suché korzo. Horní části náměstí dominuje barokní morový sloup, neoklacisistní budova někdejší spořitelny (dnes Komerční banka) a zejména mohutný farní kostel Navštívení Panny Marie, který vznikl spolu s protáhlou vesnicí někdy v polovině 13. století. Věž kostela je v turistické sezoně přístupná a skýtá výhled na celé centrum města. Dalšími významnými stavbami mezi renesančními a barokními měšťanskými domy jsou budova základní školy, před níž stojí kašna sv. Floriána a za níž můžeme najít zbytky městského opevnění, ve střední části náměstí pak budova staré radnice ze 16. stol., na jejíž věži je na paměť vpádu Turků na Moravu půlměsíc, a vedlejší dům U Mouřenína, dřívější hostinec, kde nocoval mimo jiné císař Josef II., a dnešní informační centrum.

Podloubím dojdeme až na spodní konec náměstí, kde se tyčí honosná budova tzv. červené knihovny, kterou dal na místě svého narození postavit mecenáš V. O. Ottendorfer. Kdysi to bývala největší německá knihovna v Sudetech, kulturním účelům slouží zdobený sál a od nedávna tu funguje Muzeum esperanta. Hned naproti pak má otevřené dveře v někdejší vile M. Budiga Městské muzeum a galerie, kde je k vidění nejen zmíněná expozice praček, ale také výstavy o historii Svitav a jejich rodácích, zejména pak o Oskaru Schindlerovi.

ObrazekNa závěr procházky nám zůstaly dva kostely. Pokud projdeme uličkou za Městské muzeum a zabočíme kolem kina Vesmír s "vesmírnou" fasádou, dojdeme k "červenému"  pseudorománskému kostelu sv. Josefa, který je sice z kostelů ve městě nejmladší, ale jeho dvě věže jdou vidět široko daleko. Přilehlý klášter slouží potřebám nemocnice, poslední kroky tak povedou zpět na náměstí, které ale jen protneme ve spodním konci a okolo zajímavé fontány Života se  vrátíme k Fabrice a Třem dvorům. Při hlavní silnici totiž stojí fary a za ní stojí uprostřed hřbitova se  zdobenými náhrobky zdejších podnikatelů nejstarší budova města - kostel sv. Jiljí, založený někdy ve 12. století mimojiné i jako jedna z obranných staveb.

Symbolicky tak končíme procházku dokola a kolem svitavského podloubí na hřbitově, železnice vede jen kousek od něj. Zájemci však vyrazit ještě ku moravskotřebovské výpadovce (Olomouckou ulicí), kde se za několik desítek kroků za městem nacházejí zbytky židovského hřbitova.

Jak se tam dostat?

Vlak: Svitavské vlakové nádraží leží stejně jako další dvě zastávky na železničním koridoru Česká Třebová - Brno. Z nádraží vychází lokální trať na Poličku a dále na Žďárec u Skutče.

Autobus: Svitavy mají dobré autobusové spojení s okolními městy, zastavují tu také dálkové autobusy ve směru od Brna, Hradce Králové a Olomouce.

GPS: střed města - 49°45'21.377"N, 16°28'5.849"E

Web:

www.svitavy.cz

Ubytování a stravování

Možnost stravování nabízejí ve městě například restaurace v multifunkčním centru Fabrika (Wolkerova alej), restaurace Scandinavia (ul. Soudní), bar&club Modrá růže (nám. Míru) nebo pizzerie No 10 (ul. TGM). S ubytováním je to ve městě poněkud horší, nedaleko centra však nabízí své služby hotel Fontána (ul. U Stadionu), za městem při výpadovce na Litomyšl pak hotely U Jelena a Schindlerův háj.

Tipy v okolí

Svitavsko není příliš bohaté na významné památky, ovšem v některých vesnicích v okolí města lze narazit na dosud dochované venkovské roubené stavby, např. v Radiměři, které dominuje barokní kostel sv. Anny a typické hřebečské čtyřboké statky s uzavřeným dvorem (Vendolí, Hradec nad Svitavou), kterých však stále ubývá. Za navštívení jistě stojí také například Kamenná Horka, kde u kostelíka stojí zvonice s dřevěným bedněním patra, nebo Opatov s rybníky. Okolí Svitav je také bohaté na lesy, které přímo lákají k relaxaci či sbírání hub. Od svitavských rybníků vede značená trasa k prameni řeky Svitavy.

Text a foto: Martin Višňa

 

Náhledy fotografií ze složky Svitavy

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

podloubí

(Tereza Fuchsová, 20. 7. 2014 14:36)

Zajímalo by mě kolik je v republice podloubí kolem celého náměstí.Předem děkuji za odpověd':-).

Re: podloubí

(Martin V., 20. 7. 2014 20:12)

Zdravím, Terezo,

co vím a na vlastní oči jsem viděl a na vlastní nohy prošel, tak v Novém Jičíně, Litomyšli a Telči, možná bude ještě někde takové náměstí...

Re: Re: podloubí

(Daniela, 21. 8. 2014 12:26)

České Budějovice, ty jsou tím asi nejznámější. Pak taky Trutnov.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA