Jdi na obsah Jdi na menu
 

Trnávecká mlékárna v běhu času

2. 1. 2014

mestecko-trnavka-a-cimburk--1911-.jpg

Nehezký vánoční dárek dostali koncem loňského roku zaměstnanci mlékárny v Městečku Trnávce. Podnik, který patřil k největším zaměstnavatelům na pomezí Hřebečska a Malé Hané, dočasně zastavil vlastní výrobu a několik desítek zaměstnanců dostalo výpověď.

Na vině je prý špatné hospodaření a zkreslování hospodářských výsledků bývalého vedení podniku pod Cimburkem. Současný majitel chce provést změny ve struktuře mlékárny a jejím obchodním směřování a připravit ji na příchod nového strategického partnera nebo případný prodej s tím, že ještě letos se propouštět bude.

syrymiltra.jpg

V posledních letech přitom měla mlékárna přes dvě stě zaměstnanců a především svými tvrdými sýry salámového tvaru vydobytou pevnou pozici v regálech nejen regionálních prodejců, ale i velkých obchodních řetězců a měla vlastní síť podnikových prodejen. Nyní se produkty se značkou Miltra, vyráběné z mléka z vlastních chovů v Beskydech a Orlických horách, pouze doprodávají. Definitivně ale podnik uzavřen není, nadále se tu zpracovává mléko, které si ovšem dodavatelé prodávají pod vlastními obchodními značkami.

Historie trnávecké mlékárny se začala psát 27. dubna 1900, tehdy v městečku pod Cimburkem vzniklo Rolnické mlékařské družstvo pro Trnávku a okolí. Krátce nato, v lednu 1901 začala fungovat družstevní mlékárna, prozatím poháněná ručně, brzy však upravená na parní pohon.

Jistou zásluhu na založení mlékárny měl Jan Věnceslav Pavelka, rodák ze Senice na Hané, který byl nadšeným propagátorem nových technologií a družstevnictví v zemědělství a potravinářské výrobě. A další důležitou osobností spojenou vůbec s s rozvojem družstevnictví a podnikání v regionu je Rudolf Pillich. Trnávecký rodák patřil k zakladatelům zdejšího mlékařského družstva, stal se prvním ředitelem mlékárny a jednou z nejvýraznějších osobností tehdejšího hospodářského a politického života na rozhraní Hřebečska a Malé Hané.

Areál mlékárny vyrostl na místě několika starších usedlostí na břehu Pacovky při kraji někdejší Nové Trnávky. Až do roku 1938 se přitom družstevní provoz rozvíjel, a to i přes strasti první světové války nebo hospodářské krize ve třicátých letech. Ve výrobním programu tehdy byly i tvarůžky, jichž se například v roce 1912 vyrobilo přes 9 tisíc kop, nebo také plísňové sýry.

novamiltra.jpg

O českou správu přišla mlékárna v listopadu 1938, kdy byla Trnávka připojena k Třetí říši, mlékárna zabavena, výroby v ní se ujali Němci, a družstvo bylo rozpuštěno bez náhrady. Činnost obnovilo až po válce, kdy získalo mlékárnu zpět do správy a v roce 1947 ji rekonstruovalo. S nástupem plánovaného hospodářství ovšem záhy došlo k řadě změn a od roku 1952 již byla trnávecká mlékárna pobočkou státních Mlékařských závodů Čtyřicet Lánů, čímž pozbyla svůj družstevní charakter. Dalšími změnami pak mlékárna přešla do struktury Lacrumu Brno, pardubických Východočeských mlékáren a nakonec Průmyslu mléčné výživy Hradec Králové, kde zůstala až do roku 1989.

Po sametové revoluci požadovali někdejší družstevníci či jejich potomci navrácení mlékárny do správy, nakonec byl ale podnik v roce 1993 privatizován a otevřela se jeho nová kapitola rozvoje. Bylo však nutné zabezpečit moderní prostory pro výrobu, neboť původní areál ve středu obce již nevyhovoval. Nová hala vyrostla poblíž vlakového nádraží při silnici na Moravskou Třebovou, výroba v ní byla zahájena v roce 2005.

mestecko-trnavka---obecni-dum-a-cimburk.jpg

Původní provoz mlékárna zcela opustila, přičemž obecní úřad přišel se záměrem přestavby hlavní budovy na obecní dům. Ten byl v roce 2011 zkolaudován a rok nato slavnostně otevřen. Do přestavěného objektu se nastěhoval obecní úřad, knihovna, ordinace lékařů nebo klub důchodců.

Jenže zatímco někdejší objekt mlékárny úspěšně znovu ožil, v nové hale vinou ekonomických problémů pomalu provoz skomírá. Přitom podle údajů ve výroční zprávě ještě v roce 2011 mlékárna zpracovala 63 milionů litrů mléka na 3180 tun eidamských sýrů, které získaly i celou řadu nejrůznějších ocenění, 480 tun tvarohu a 220 tun másla, kromě toho vyráběla také lahvové mléko, zákysy a smetanu.

Martin Višňa
s využitím zpravodaje Trnaváček a článků Svitavského deníku
Foto: fotohistorie.cz, miltra.cz, 
matousek.cz, MV 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář