Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jak se slavily Vánoce na Hřebečsku?

14. 12. 2009

ObrazekUž jen týden zbývá do doby, kdy se v domácnostech rozsvítí zdobené vánoční stromky, kdy se rodina, v ideálním případě celá, sejde u štědrovečerní večeře, aby si později za tónů koled předali dary. Však také v těchto dnech vrcholí nakupovací horečka, předvánoční úklidy u pečení cukroví, po stromcích, ať už živých či umělých, se na prodejních místech jen zapráší, náměstí a návsi barevně svítí do zimní tmy, z kostelů a kulturáků znějí koledy, však to známe. Jak ale vypadaly Vánoce dříve, v dobách, kdy neexistovaly supermarkety a nákupní centra, v dobách, kdy se jako přání neposílala smska či e-mail, ale malovaná pohlednice? 

Vánoce, německy Weihnachten, jsou křesťanskou oslavou narození Ježíše Krista. Není proto divu, že právě betlém, výjev z Ježíšova narození ve stodole v městě Bethlehem, je jedním z nejstarších symbolů Vánoc. Zvyk stavět jesličky je na Hřebečsku doložen na konci 17. století, kdy byly první betlémy postaveny v kostelích. Tak hovoří dochované prameny, první jesličky ale jistě „přicestovaly“ do kraje již dříve, výstava ve svitavském muzeum dokonce uvádí jako dobu vzniku prvního betlému ve městě rok 1612, jeho autorem byl zdejší farář Andrea Marshalek. Postupem času se zvyk stavění jesliček z různorodých materiálů, hlavně však ze dřeva, rozšířil do domácností, Svitavám se na přelomu 19. a 20. století přezdívalo pro počet řezbářů „město betlémů“. 

Dlouhou tradici mají na Hřebečsku také vánoční koledy. V posledním století tedy hlavně ty české, dříve vzhledem ke složení zdejšího obyvatelstva německé. Původem jsou však všechny dílem lidové slovesné tvorby, takže se nedá s určitostí mluvit o autorství některého skladatele z regionu. Nicméně některé dříve tradiční vánoční koledy na Hřebečsku zazněly na začátku prosince v pražském kostele sv. Františka z Assisi v rámci pořadu Německé Vánoce jako třeba Kling, Glöckchen, Kling nebo Kommet, ihr Hirten, kterou známe česky jako Nesem vám noviny a kterou si můžete níže poslechnout.

Německá koleda Kommet, ihr Hirten
(česky Nesem vám noviny)

Vánoční strom či kapr ke štědrovečerní večeři však typickým znakem Vánoc nejsou moc dlouhou dobu, obojí zhruba od poloviny 19. století. Tradice zdobení vánočního stromku, nejčastěji jedle, smrku či borovice, přišla do českých zemích ze sousedních krajů pozdějšího Německa, kde je jeden z prvních vánočních stromů připomínán v roce 1570. První stromy na Hřebečsku byly zdobeny hlavně ovocem a drobným pečivem, někde také obarvenými vyfouknutými vajíčky, špici zdobila svíčka. Co se týče večeře, tak kapr se stal její součástí po regulaci cen potravin v druhé polovině 19. století, do té doby se k večeři jedly levnější druhy ryb, přičemž rybí maso nebylo považováno za maso, takže tradice Štědrého dne jako postního nebyla porušena. Smažený kapr pak dorazil z rakouské kuchyně, bramborový salát jako příloha k němu až polovině 20. století z Ruska. 

Vánoční dárky na Hřebečsku stejně jako v německy mluvících zemích naděloval Christkind, obdoba českého Ježíška, zpodobňován jako anděl. Jeho příchod se oznamoval střílením z loveckých pušek nebo hmoždíře, tuto tradici snad můžeme částečně spatřovat v novodobých ohňostrojích, které konec roku v některých městech provázejí. S Vánocemi samozřejmě souvisí také řada dalších zvyků, třeba v Linharticích děvčata házela slaměný věnec na strom v ovocném sadu; když zůstal na stromě viset, znamenalo to, že se v následujícím roce vdá. Nebo se také věřilo, že jaké bylo počasí mezi Štědrým dnem a Třemi králi, takové bude i v následujících dvanácti měsících. Na Štěpána zase chodívali chlapi ze vsí a měst do hospody, protože se ten den má pít víno. Tradiční součástí Vánoc také byly tzv. tříkrálové hry, divadelní představení konaná na svátek Tří králů.

Martin Višňa

zdroje: kniha Moravskotřebovsko Svitavsko, wikipedia, weby muzeí v regionu

foto: anděl z betlému mariánského kostela ve Svitavách, web svitavského muzea

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA