Jdi na obsah Jdi na menu
 

Hřebečsko: Čechy, nebo Morava?

22. 11. 2010

ObrazekHřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchokoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Bavit se budeme především o městech a obcích v bezprostřední blízkosti zemské hranice, z povídání tedy vynecháme Moravskou Třebovou, Mohelnici a Zábřeh a jejich okolí a zaměříme se hlavně na Svitavy, které hranice obklopuje ze tří světových stran.

Svitavy - perla Moravy?

Svitavy a okolní obce přiřkla Moravě tzv. smírčí listina mezi litomyšlskými premonstráty a olomouckým biskupem z roku 1256, která završila letitý spor o pomezní lesy mezi oběma stranami. V majetku olomouckého biskupství, od roku 1777 arcibiskupství, bylo město a okolí až do poloviny 19. století, kdy po reorganizaci správy byly vytvořeny politické a soudní okresy, přičemž soudní okres Svitavy přináležel k politickému okresu Moravská Třebová. Toto členění vydrželo s výjimkou krátkého období v roce 1918 až do německého záboru pohraničí. V roce 1945 byl sice předválečný správní stav, tzn. správní okres Moravská Třebová, obnoven, ale pouze na krátkou dobu. V roce 1949 vznikl Brněnský kraj, do kterého připadl i nově ustanovený okres Svitavy.

Správní reforma v roce 1949 byla poslední reorganizací státního uspořádání, která, byť ne zcela, respektovala historické členění Československa. V roce 1960 byl totiž vytvořen zvětšený okres Svitavy, do nějž náležela nejen města a obce bývalých soudních okresů Moravská Třebová a Svitavy, ale také malohanáckého Jevíčska a českých okresů Litomyšl a Polička. Zvětšený okres Svitavy byl součástí Východočeského kraje se sídlem v Hradci Králové.

Současná legislativa přiřkla svitavský okres Pardubickému kraji ve východních Čechách, čímž je nadále narušována již tak dosti poškozená sounáležitost s Moravou - snad vyjma historického označení Svitav jako Moravského Manchesteru a nápisů Svitavy - perla (někdy také prdel) Moravy na železničních zastávkách není ve městě o "moravské minulosti" větší povědomí. Minimálně zvláštní bylo "nezaujmutí žádného stanoviska" zastupitelstvem Svitav ohledně výzvy k vyvěšování moravské vlajky na Den příchodu slovanských věrozvěstů. A zajímavé je, že pro většinu obyvatel Svitavska a Moravskotřebovska je větším spádovým městem Brno, protože odtud vede na jižní Moravu poměrně kvalitní silnice a taktéž železniční spojení zčásti zapojené do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je na slušné úrovni. Výhodné spojení má region také s Olomoucí. Na třetí příčce pak podle mínění obyvatel Svitavska je Hradec Králové, krajské Pardubice jsou až na příčce čtvrté.

Průběh hranice na Hřebečsku

Zpět ale k hranici moravsko-české, kudy kolem Svitav prochází? Vezmeme-li to od jihu, dá se zjednodušeně říci, že v oblasti Brněnce a v Březové nad Svitavou je Morava vlevo od železnice (jedeme-li směrem k Brnu) a napravo jsou Čechy. Trať či řeku Svitavu hranice sleduje k hradecko-radiměřskému rozcestí na jižním konci Hradce nad Svitavou, kde se stáčí na Radiměř a prochází středem obce v celé její délce. Za Radiměří hranice šplhá do vrchu a kolem horního konce Vendolí, Ostrého Kamene a Javorníku sleduje hranici mezi povodími Moravy a Labe na Javornickém hřebeni. Poté se stáčí k severnímu konci Svitav (Lačnova) zhruba k železniční zastávce Svitavy-Lačnov (kde bývá často připsán na ceduli přívlastek Moravský) a odtud pak vede poli mezi Svitavami a Koclířovem ku Kamenné Horce, jež kouskem katastru leží v Čechách. Stejně tak osada Hřebeč se známým hostincem U Tety a hranice pak běží ve vrcholových partiích Hřebečovského hřbetu severním směrem.

Nyní se již dostáváme na Lanškrounsko, jehož několik obcí také historicky přináleží k Moravě (například Tatenice patřila k majetku olomouckého kláštera Hradisko či později k zábřežskému panství). Moravsko-česká hranice sestupuje z Hřebečovského hřbetu u Trpíku, z jihu míjí osadu Květná, taktéž železniční zastávku Žichlínek, poté míří k Lubníku, který obepíná ze západu, a na severu obce se stáčí k Hraničnímu potoku do Městského lesa. Hraniční potok pak hranice sleduje až nad Cotkytle a pak běží dále k Čenkovicím, ale to už jsme opustili území Hřebečska...

Podrobný popis hranice mezi Moravou a Čechami na mapě z roku 1948 nejen v hřebečském úseku najdete na blogu dalsimoravak.bloguje.cz, odkud autor tohoto článku také čerpal informace k posledním dvěma odstavcům.

Zdroje: R. Fikejz, V. Velešík - Kronika města Svitavy, www.dalsimoravak.bloguje.cz

Martin Višňa
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA