Jdi na obsah Jdi na menu
 

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

14. 2. 2010

ObrazekNedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.

A88

Onou první dálnicí je ta s přívlastkem Hitlerova. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 totiž Hitler usiloval o spojení dvou velkých, tehdy východoněmeckých měst Breslau (dnes polské Wrocławi, česky Vratislavi) a Wien (rakouské Vídně). Jenže Československo zavazelo inženýrům v plánech nejkratší možné trasy. Po vzoru Panamského průplavu Hitler přidal do tzv. mnichovského diktátu také požadavky na odstoupení pruhu území na Moravě pro výstavbu této exteritoriální autostrády A88, přičemž Němci si ji víceméně sami vybudují a budou provozovat jako komunikaci uvnitř Velkoněmecké říše. Ještě koncem roku se rozběhly přípravné práce a v 11. dubna 1939 byla stavba zahájena, měsíc před zahájením prací na tzv. protektorátní dálnici, dnes známé jako D1, která tehdy měla vést z Prahy na Podkarpatskou Rus. Vše ale bylo a je trochu jinak, jak víme.

ObrazekZ počátku války si Němci připisovali jedno vítězství za druhým a snad i to hecovalo německé dělníky v práci, neboť do konce roku 1939 práce na A88 postupovaly nevídaným tempem. Však se také počítalo, že už v roce 1941 bude dálnice v provozu. Ovšem postupně tempo polevovalo, až v dubnu 1942, tedy po třech letech, byly práce zastaveny – válka si žádala další muže na fronty a peníze do zbrojení. Rozestavěnou autostrádu hlídala až do konce války německá armáda, po válce však taková dálnice ztratila svůj smysl. Prozatím po ní zůstaly jen smělé plány, řada mostních konstrukcí (např. u Jevíčka, mnohdy také monumentálních – jako v Brně-Bystrci) a také zbytky ubytovacích táborů – jednu takovou budovu využívá dětské tábořiště v Městečku Trnávce.

Na jih od Trnávky měla dálnice opouštět Hřebečsko, přičemž jím měla probíhat polemi mezi Lubníkem a Tatenicemi, okolo krasíkovského nádraží, po úpatí Rychnovského vrchu, pak se stočit k východnímu okraji Starého Města, kolem Linhartic a přes Rozstání k Trnávce. Mimochodem, právě u Městečka Trnávky se nachází severní konec staveniště napříč Moravou.

R35 a R43

ObrazekDálnice A88 se tak Hřebečska spíše jen dotkla a lze se jen dohadovat, jak by region vypadal, kdyby k dokončení komunikace došlo. Totéž platí také u rychlostnic R35 a R43 plánovaných, neuzavřených a stále odkládaných v současnosti. R35 dosud na Moravě funguje pouze v úseku Lipník nad Bečvou – Mohelnice, kde se mění na silnici první třídy I/35 a vede tisíce aut denně kopci Zábřežské vrchoviny (přes tzv. Mohelničák) a přes Hřebečovský hřbet s ne zrovna kladně proslulým tunelem.

Rychlostnice R35 má své kořeny také v německých plánech z konce 30. let 20. století na propojení center Sudet a významných měst na Moravě, jako o D35 o ní bylo uvažováno v letech šedesátých s tím, že by u Hradce Králové navázala na D11 od Prahy. Přes Hřebečsko měla vést jižně od Svitav, kde by se křížila s D43, a dále na Jevíčko a Konici. V 90. letech však bylo rozhodnuto o nahrazení dálnice rychlostní silnicí, teprve nedávno se rozhodlo o konečné trase. Ta má vést zhruba v trase současné přetížené I/35, ovšem Hřebečovský hřbet překoná tunelem, který bude na jedné straně ústit severně od Dětřichova, na druhé straně severně od Kunčiny, a dále bude pokračovat ke Starému Městu a Maletínu a v Mohelnici se napojí na již provozovanou část R35.

U Starého Města by zároveň měla vyrůst křižovatka s rychlostnicí R43, která odtud povede k Brnu víceméně v trase Hitlerovy A88 a která je východnější náhradou původně zamýšlené D43 od Svitav (ta měla pro dálkovou dopravu nahradit stávající I/43 přes Březovou a Letovice). Stejně jako u úseku R35 Mohelnice – Zámrsk ani u R43 není jasné, kdy se začne budovat, jednak z důvodů protestů aktivistů a některých obyvatel, jednak z důvodů hospodářských. Přesto mohou mít obě dvě silnice kromě negativních dopadů na krajinu v bezprostřední blízkosti dálnic, také pozitivní, a to zejména v oblasti zaměstnanosti, která je v tomto kraji a na Malé Hané spíše špatná. Pokud tedy náhrady za přetížené silnice I/35 a I/43 vůbec vyrostou …

Doplnění 1. 1. 2016: Rychlostní silnice jsou od 1. 1. 2016 dálnicemi, z dosud provozovaného úseku R35 se tak stala D35, první dálnice na území Hřebečska. 

Zdroje: dalnice.com, r35.ecn.cz, denik.cz

Martin Višňa

Foto: vizualizace A88

 

Náhledy fotografií ze složky Doprava

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář