Jdi na obsah Jdi na menu
 

Pohádkový hrad Bouzov

1. 10. 2011

bouzov.jpgAsi nebude v České republice člověka, který by neznal jeho siluetu. Ať už z tisku, televize, osobní návštěvy nebo z dálky z vyhlídky. Bouzov, výrazná to dominanta Mohelnicka a Litovelska, patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě a dlouhodobě také nejoblíbenějším hradům v rámci celé republiky. A to nejen turisty a milovníky historie, ale také třeba filmaři, kteří tu v minulosti točili třeba populární sérii Arabela nebo pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Co má kromě blízkosti Bouzov společného s Hřebečskem? Vlastně skoro nic, ovšem stejně jako nedávno zmíněný Svojanov je i tento hrad oblíbeným cílem výletů školou povinných dítek z regionu a v rámci prohlídky se dá vystoupat na hradní věž, ze které lze snadno přehlédnout i kus Hřebečska. Vezmeme-li to z druhé strany, tak třeba z lesní vyhlídky mezi Dlouhou Loučkou a Pacovem je Bouzov za dobré viditelnosti také pěkně vidět. To by snad mělo stačit. 

Strážce obchodní cesty i možné rodiště krále

Hrad byl založen někdy kolem roku 1300 jako pevnost střežící údolí potoka Špraňku, říčky Javoříčky a Třebůvky, kudy procházela obchodní cesta od Konice a dále z Hané, první dochovaná zmínka pochází z roku 1317. Dost možná jej založil právě Búz z Búzova, první, kdo se tak po hradu nazývá. Jméno hradu dostalo i městečko, které se rozprostřelo pod ním a severně od později zaniklé podhradní vsi Lhotka ke konci tohoto století. Ve té době už ale panství mělo několikerého majitele, mimo jiné jej vlastnil také moravský markrabě Jošt Lucemburský. 

První polovina 15. století je na Bouzově spojena s jednou záhadou. Narodil se zde v dubnu 1420 budoucí král Jiří z Poděbrad, jediný panovník zvolený z domácí šlechty, nebo ne? Jisté je, že na hradě v té době sídlil jeho otec Viktorin, pán z Kunštátu, tehdejší vlivný šlechtic a významný kališnický velitel. A jisté také je, že když měl hrad plnit sídelní funkci, musel být k tomu upraven, zvelebovací proměnou tedy prošly hradní palácové budovy. Na obranných zdech a objektech se pracovalo až později, když byla na krále Jiřího uvalena papežská klatba a do země se řítil Matyáš Korvín s vojsky - vždyť do té doby spolehlivě sloužilo opevnění zbudované za Jošta Lucemburského. 

Před Matyášem Bouzov obstál, i panství brzy povstalo z popela, dokonce byla pod hradem objevena železná ruda - odtud pojmenování části Doly. Avšak polovina 16. století přinesla katastrofu - hrad v roce 1558 vyhořel a ve zříceninách se nacházel až do začátku století následujícího, kdy kolem roku 1620 prošel renesanční rekonstrukcí. Záhy však přišla třicetiletá válka, kdy se Bouzov stal císařskou pevností a také věznicí pro švédské zajatce. Po válce panství i hrad opět měnil majitele, až je v roce 1696 zakoupil velmistr řádu německých rytířů František Ludvík, vévoda z Pfalz-Neuburku. 

 bouzov2.jpg

Hrad řádu německých rytířů

V majetku řádu bylo Bouzovsko až do druhé světové války, ale protože byla řádová správa postupně centralizována do Bruntálu a velmistři řádu zde pobývali jen výjimečně, Bouzov pomalu, ale jistě chátral, severní palác se dokonce celý zřítil. Jedny z mála úprav, které se týkaly hradu, byly práce na přestavbě předhradí v očekávání válek s Pruskem v polovině 18. století, kdy se Bouzovu po ztrátě Slezska notně přiblížila hranice monarchie. Nakonec byl hrad válek ušetřen. O zhruba sto let později pak velmistr Maxmilián d'Este zvýšil jediný jakž takž obytný, renesanční palác o nové, prosluněné poschodí. 

Až v roce 1888 se poloha hradu v kopcovité lesnaté krajině zalíbila arcivévodovi Evženovi, který se rozhodl Bouzov přestavět na své letní sídlo. Po důsledných přípravných pracech započala stržením trosek severního paláce velkorysá přestavba, která se sice snažila respektovat historické souvislosti a slohové etapy výstavby sídla, avšak inspiraci v německých vzorech těžko popře. Bouzov tak působí v česko-moravském prostředí poněkud cize, přitom ale romanticky a lákavě a de facto je idylickou iluzí středověkého hradu. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1910. 

bouzov3-kun.jpgNěmečtí rytíři, jak již bylo zmíněno, vlastnili hrad do druhé světové války, od 20. let byl přitom částečně přístupný veřejnosti. V roce 1939 však nacisté řád rozpustili a hrad zabavili, přičemž z něj chtěl Himmler mít jedno ze sídel černého řádu SS. A esesáci tu také působili. Právě z Bouzova vyjelo ráno 5. května přepadové komando, které vypálilo nedalekou ves Javoříčko kvůli neopatrnému počínání partyzanů v jejím okolí. 

Po válce byl hrad zestátněn. V současnosti jej spravuje Národní památkový ústav, pracoviště Olomouc, od roku 1999 je národní kulturní památkou a dlouhodobě pak jedním z nejnavštěvovanějších hradů v České republice.

V nabídce je pětice prohlídkových okruhů, které nevynechávají reprezentační prostory hradu, jeho zázemí, ani dominantní věž, z níž je možné vidět vrcholy Pradědu, Kralického Sněžníku nebo Sněžky a samozřejmě přehlédnout kopce a lesy Mohelnicka a okolí. V průběhu roku se na hradě koná řada akcí jako kostýmované prohlídky nebo oblíbené Balony nad Bouzovem. Pod hradem se rozkládá galerie, jíž dominuje 15 metrů vysoký dřevěný Trojský kůň.  

Jak se tam dostat?

Vlak: Nejbližší železniční stanice jsou v Moravičanech, kde stavějí pouze osobní vlaky, a v Mohelnici, kde stavějí i rychlíky. Od těchto nádraží je ovšem nutné zvolit jiný dopravní prostředek.

Autobus: Autobusem se do Bouzova nejlépe dostanete z Mohelnice, Loštic a Litovle.

GPS: 49°42'14.809"N, 16°53'21.691"E

Web:

www.hrad-bouzov.cz

Tipy v okolí: 

Nedaleko Bouzova se rozkládá dřívější samostatná obec Javoříčko, kterou na konci druhé světové války přepadlo a vypálilo přepadové komando SS, které tou dobou sídlilo právě na Bouzově. Na místě bývalé obce je pietní místo, opodál vyrostla nová zástavba. Javoříčko je také známé díky zdejším jeskyním. Na opačnou stranu od Bouzova pak můžete využít možnosti krásné procházky, kterou nabízí údolí řeky Třebůvky.  Od Moravičan až k Olomouci se pak podél toku řeky Moravy táhne chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. 

Martin Višňa

Zdroje: Bouzov, hrad jižně od Mohelnice, web hradu, Hrady.cz

Foto: strednimorava-tourism.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář